Moje první bilancování – rok 2018

2.1.2019

Mám ráda organizaci, systém, pořádek. Několik posledních let mám tendence si vše uspořádat ať už jde o mou práci, o mé vnitřní já, o způsob jak žiju. Ale nebyla bych to já, abych nechtěla dělat až moc věcí najednou. Jednou z částí tohohle všeho je samozřejmě bilancování a mě neminuly výhody toho si takové věci dávat na papír. Vyzkoušela jsem několik chytrých deníčků, kalendářů, chytrých „taháků“ jak na to apod. Spousta z nich se mi líbila, ale vlastně žádný z nich nakonec nestačil na to, aby mě dostal k tomu se nad věcmi zastavit. (Ach jo, ten vítr ve mně 😀 )

Nejsem taky člověk, který si dává předsevzetí. Myslím si, že to co mnohým z nás utíká, je právě vychutnání okamžiku a hlavně vděčnost za něj! Uvědomění si toho, že tenhle moment už nikdy nebude. Častěji a častěji se zastavuji i nad obyčejnými momenty. Třeba takovým, kdy si jen pomalu promnu své ruce a uvědomím si, jaké byly před 15ti nebo 20ti lety. Proto nikdy neříkám, odteď to bude tak nebo onak … V každé chvíli dělám maximum toho, co můžu. A to je pro mě víc než předsevzetí, že od zítřka nebudu jíst sladké apod. Mám ale tendence každý Nový rok začít co nejlépe. Mít co nejhezčí popisky v diáři, mít vše hezké, nepřepsat se, když píšu to nové číslo roku …

Takže teď vlastně poprvé v rámci své touhy po organizaci svého já sedám k papíru (notebooku) a píšu … Už když jsem na Nový rok usínala (ještě před 3mi dny jsem opravdu ani netušila, že vůbec něco bilancovat budu), utvrdila jsem se v tom, že právě teď je to ta správná chvíle. Vždyť kolikrát jsem si během tohohle roku řekla, že prostě nedělám dost, že nejsem tak dobrá jak bych chtěla, že jsem kolikrát neschopná. Ale když jsem začala přemýšlet, co vše se za tenhle rok stalo, začalo mi docházet, že zas až tak neschopná asi nebudu. Takže bylo jasno. Hodím to na papír. Uvidíme co z toho všeho vyleze a jestli přijde nějaký ten „aha“ moment.

Co se tedy letos stalo? Nejen tenhle rok, ale i ten předcházející byl docela „fičák“. Otočila jsem vše, co jsem otočit mohla, zbořily se staré vysněné zámky, Fénix musel znovu povstát. Ale ono to šlo. A díky tomu, že jsem tu odvahu sebrala, ten letošní rok byl asi hodně takový … Vlastně ještě nevím, jaké přídavné jméno bych mu dala. Byl ale důležitý a co je hlavní, asi poprvé byl o mně a o odvaze se za sebe rvát! A světe div se (rozuměj, já si uvnitř říkám: „Teď koukáš, co?“), ony to byly zatraceně dobré kroky.

  • Ve své práci pro Allianz, jsem se pustila do budování svého vlastního týmu. A úspěšně.
  • Musela jsem si uvědomit co vlastně opravdu chci a konečně za tím jít.
  • Potkala jsem chlapa, kterého jsem si vysnila jako malá holka (A to se mi snažili říkat, že jsem náročná a takový chlap není! Dobře, vy z Vás, co nevěříte, nechte mi tu víru, třeba Vám to jednou ukážu.).
  • Spolu s ním přišel do mého života i jakýsi vnitřní klid, zmizel strach, přišla sebedůvěra.
  • Znovu jsem se přestěhovala (Já za to nemůžu, ale mě to stěhování fakt docela baví, nemyslím si, že je lepší vyhořet … Je to nový začátek.).
  • Crazy Cat za poslední rok zdvojnásobila svou produkci a více než ztrojnásobila vaše reakce, domovskou se jí stal Instagram (@crazycatcz).
  • Můj bratr mi už nějakou dobu říkal, že by bylo fajn v rámci Crazy Cat odhalit i více o mně. A tak jsem spojila Crazy Cat s mým jménem a začala s blogováním. Ano, učím se. Ano, bojuju s časem. A ano, stále se v tom hledám, ale začíná mě to bavit víc a víc.
  • S jedním zásadním rozhodnutím přišla vlna návštěv lékařů a o to větší uvědomění si toho, že zdraví je nejvíc.
  • Nevím přesně, co je tou pravou příčinou, ale rodinné vztahy se vyčistily a já si pomalu začínám znovu uvědomovat sílu rodiny.

A co bych ráda zvládla v roce 2019?

  • Pořád se bojím dávat Crazy Cat konkrétní čísla jako cíl. Hlavně proto, že mou hlavní pracovní náplní je Allianz a obchodování. Ráda bych ale zachovala rostoucí tendenci a když zase vyrostu jednou tolik, budu ráda.
  • V Allianz chci dále rozrůstat svůj tým. Najít kvalitní obchodníky je náročná dispciplína. Vše je ale na dobré cestě.
  • Právě tahle práce mi umožňuje myslet na to, jak s prací skloubit i další životní roli. Roli maminky. Jestli se to podaří? Tak tohle přání jsem poslala k Silvestrovské hvězdě.
  • Od Ježíska jsem dostala deník na zaznamenávání každodenních úspěchů a jejich vyhodnocení na konci měsíce. V rámci té organizace, kterou mám tak ráda, si dávám za cíl ho plnit a sledovat tak, co se mi skutečně tenhle rok povedlo.
  • Ještě o něco víc se zaměřím na sebe samu. Díky komu? Díky úžasnému chlapovi, který mi dává možnost vedle něj růst, který mě miluje takovou jaká jsem, a který o mě pečuje jako o královnu.

Co mi tedy tyhle řádky přinesly? Asi bych si měla uvědomit, že zas tak neschopná nebudu 🙂 Loňský rok mi přinesl spoustu nového, nové výzvy, našla jsem ale i odvahu pro to se do nich pustit. Zesílila jsem. Hlavně sama v sobě. V důvěře v sebe sama.

Jestli mám roku 2018 přiřadit jedno slovo, byla by to asi VDĚČNOST. Za to, co mi zatím život přinesl. Za to, co mě naučil, za to, že mě nakopal do zadku 🙂 A že to prostě bylo třeba. Za to, že jsem ale díky tomu všemu potkala toho jediného. Jediného pro mě … Za to, jakou mám práci a díky ní i možnosti a hlavně cítím vděčnost za lidi, které kolem sebe mám. Vám děkuju!

Vám všem přeji ten nejkrásnější rok 2019. Aby nám všem přinesl to, co sami potřebujeme zažít, vědět, potkat. Jedině tak si totiž dokážeme vážit toho, čím pro nás život opravdu je ♥

 

 

 

 

 

2 komentářů

  1. Veľmi pekne napísaný celý report. Úplne super sa to číta, máte talent na písanie alebo veľa praxe. Prajem veľa úspechov do roku 2019 a nech sa darí plniť si v živote čo najviac snov a odškrtávať postupne v diári. Najviac z celého tohto postu sa mi páči to úprimne definovanie partnera, viera a vďačnosť. Ľudia by si mali uvedomiť ako dôležité sú alebo v podstate aj najdôležitejšie vôbec v celom našom živote vzťahy (dobré a zdravé vzťahy) a tak isto aj rodina.

    Odpovědět

    1. Dojala jste mne … Velmi Vám děkuji za Vaše slova a i Vám přeji do roku 2019 jen to nejlepší. I já nejradši přeji hlavně plnění snů, protože myslím, že sen může být i ten úplně nejobyčejnější, nejmenší a tím zároveň obrovský, a tak velmi důležitým v našem životě. Můj partner je pro mě jedním z těch splněných snů a já se mu tu vděčnost snažím ukazovat každý den tím, jak spolu žijeme. Mějte se moc krásně a ještě jednou děkuji, Erika

      Odpovědět

Napsat reakci

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *