Hned na úvod bych ráda řekla, že nejsem úplně zastáncem přebírání zvyků jiných zemí. Nejsem ani úplně sžitá s tím, že rodiče malých dětí jsou postavené před nával halloweenu ve školkách, školách, akcích pro děti a přesto, že se jim svátek nemusí líbit, protože v tomto pojetí o český svátek nejde, těžko upírat dětem ty převleky a akce s jejich kamarády. Vlastně ani nevím jak bych s tím v jejch pozici bojovala. Nicméně děti zatím nemáme, průvodů se tak neúčastníme ale padl nápad vydlabat si dýni. To si zase říkám proč ne. Dát si jí na terásku snad nebude tak velké provinění proti českým tradicím.
Martin domu přivezl ale giganta 🙂 Ve finále to bylo dobře, je hezky vidět i do třetího patra. Já vybavená různými velikostmi nožů a recepty na to, co vše uvařím a upeču, vrhli jsme se na ní. První zářeš udělal Martin, protože ten gigant fakt nebylo lehký vzít pod ruku, a dyně byla bez skalpu. Nicméně proč ji neřezat tím nejmenším nožem, že? To padlo první ups …
Chtěla jsem nám připravit i semínka jako pochutinu, ale ty byly už dosti na cestě, respektive měli už tak 20 cm výhonky v celé dužině dyně. Dobřéééééé ….. na připravené recepty hold koupíme hokaido. Asi už tušíte, že s tímhle dlabáním nemám moc zkušenosti. Dýně na vaření, to ano, ale když Martin začal dlabat a tahal tyhle špagety, přiznám se bez mučení … tak, sakra, máme špagetovou dýni nebo co to je? 😀
Vzhledem ke stavu semínek jsem si nebyla ani jistá, zda se dýně dá nějak zpracovat, ale neriskla jsem to.
Dýni jsme vydlabali a vrhli se na náčrt našeho ksichtíku. Asi nikoho nepřekvapí, že realizovaná verze vypadá jinak než ta malovaná, ale co už. Za mě je to zábava, řezat lehce úplně nešlo, takže chlap po ruce se (minimálně pro tu srandu kolem) hodí. Mně se to líbilo. Máme novou tradici a jednu příšerku na terásce. A jak dopadla? V procesu i ve finále takto:
Užijte si krásné podzimní dny a veškerou možnou zábavu, kterou podzim nabízí ♥