Pustila jsem se na dráhu toho, sdílet s vámi svůj čas. A pořád tak přemýšlím kam až. Zajímá to někoho? Nespamuju? Musím být vtipná? 🙂 Nevím, co mi ale pořád chodí na mysl je to být svá. Takže ano, kdo se v tom najde se mnou, toho to možná občas pobaví, třeba někomu dám občas fajn tip na místo, akci, moje zvyky a zlozvyky 🙂 A pak jsem to splnila …
Jsem plná toho prozradit, co vše miluju. Je jedna knížka, která mi teď právě přichází na mysl, kterou mám moc ráda a souvisí právě s takovým seznamem a to hned pěkně pořádným. Že by to byl dloooouhýýý seznam toho, co miluju a že by to byla nuda? Byl, ale zkuste knížku „14 000 things to be happy about“. Možná není náhoda, že je v názvu moje nejoblíbenější číslo. Je to seznam, prostě jednoduchý čistý seznam malých věcí, které autorka Barbara Ann Kipfer miluje. A krom toho, že je to neuvěřitelně nabíjející knížka v čistotě toho seznamu, pomáhá i spoustu věcí si uvědomit. Jak to dělám já? Mám pro tuhle knížku speciální fixku (dlouhou dobu mi trvalo si dovolit do knížek psát, ale o tom třeba jindy … ), otevírám jí naslepo, kde s zrovna podaří a podtrhávám si řádky, které zaujaly mě. Je to malá knížka, ale pro mě opravdu velkou sílu. Doporučuju….
No, ale když se tedy vrátíme k tomu, co miluju já, jednou z těch věcí je nasávat přítomnost okamžiku. Je asi ohranou pravdou, že se to člověk učí tím víc, čím jde životem dál, ale každým dnem mám pocit, že jsem větší a větší požitkář. Vlastně se o to víc vracím do dětských let a dělám někdy víc, někdy míň bláznovinek, vracím se k tomu, co jsem dělala jako malá a víc si uědomuju proč jsem to jako malá dělala. Takže jak jsem prožila tenhle víkend? Po dlouhé době byl volný. Tedy aspoň se tak zdál 😀 Ale nakonec byl tak plný od pátečního večera, že utekl jako nic. V neděli jsem ale měla možnost vydat se do srdce mé milované Prahy. Domova, kde jsem se narodila, vyrostla jsem a opravdu si neumím představit, že bych nebyla její součástí.
Po fajn obědě mých vařících pokusů jsme vyrazili na lodičky na Vltavu. Počasí slibovalo nádhernou neděli, takže opalovací olej do kabelky a hurá. Já vlastně byla na lodičkách na Vltavě poprvé až třeba 3 roky zpět. Vždy mi to přišlo nějak zbytečné a teď je to balzám. Uprostřed Prahy si připadat jako na dovolené, procházka Prahou na mé oblíbené místo v Praze s luxusní zmrzlinou v uličkách kolem Staroměstského náměstí … Toulat se bočními uličkami mimo tepny plné turistů … Praha je kouzelná a já každou chvíli objevuju její krásná zákoutí mimo ty nejznámější ulice.
A když pak na Staromáku vidím někoho s obrovským bublifukem, jsem přesně v ten moment na cestě do dětství 🙂
Jaké je vaše nej místo v Praze? Jsem zvědavá ….
Krásný večer a krásné dobré ráno ♥