Od kdy mám ráda auta? Netuším. Ale už jako malá jsem si prý hrála radši s tatrou a motorkou než s panenkami. V 15ti mi v pokoji visely obrázky motorek, ty mě přešly, ale zvuk toho správného motoru je pro mě vzrušení. A rozhodně jsem benzínová ♥ S auty jsem pak začala i pracovat, což mi dalo možnost projet si spoooustu různých modelů. Každopádně každé mé auto je pro mě miláček, osobnost, láska, kterou si patřičně hýčkám. A včera jsem se musela rozloučit s mým posledním. Můj Rapid, kterého jsem měla 5 let, půtoval k mému bráchovi.
Nablýskaný, pohlazený, s nostalgií. Chtěla jsem mu ale předat jako patřičný dárek. Dotankovala jsem a hned na volant uvázala mašli s kartičkou, protože po vjezdu k nim do dvora už bych neměla prostor. Ale jak to tak bývá …. a já mašli na volant ještě nikdy nevázala …. nedošlo mi, že když se rozjedu, otočím volantem, šup a mašle je kdekoliv jinde, jen ne na původním místě 😀 Tomu nepomůže ani kartička velikosti A5, která se Vám v tu chvíli motá kolem volantu. No zkrátka, nedomyslela jsem to :)) A na sjezdu z dálnice se mi navíc kartička omotala kolem volantu tak, že se mi pomuchlala. Tak, a je po kartičce. No nic, musím se vzdát na chvíli svého perfekcionismu, je to ojeté auto, tak i kartička nebude úplně 100%.
A byla radost? Myslím, že ano, ikdyž jedním ze znaků naší rodiny je to, že se neumíme smát 🙂 Ale na 5ti leté auto, myslím že vypadá krásně, ten můj miláček …
Nevím, jestli je to tím, že můj věk už by nějaké to miminko bral, ale já vážně měla pocit, že tam nechávám 5ti leté dítko. Samozřejmě, nedovolila bych si to srovnávat, ale smutno mi bylo. Já si teď musím počkat než se mi vyrobí nové auto, které bude mým splněným snem, a radost bude zase veliká 🙂
A co vy? Je pto Vás auto taky miláčkem nebo jen posunovadlem z bodu A do bodu B?